Jdi na obsah Jdi na menu
 


Petra Černocká: Ráda věci dotvářím

9. 3. 2007
Petra Černocká: Ráda věci dotvářím Obrazek
Naše dnešní hostitelka působí na české kulturní scéně už více než pětatřicet let. Přestože vystudovala operní zpěv, největší popularitu si získala jako filmová Saxana, za kterou dostala v roce 1971 i cenu pro nejpopulárnější herečku roku. Petra Černocká nikdy neútočila na přední příčky pěveckých anket. Možná i proto, že na rozdíl od svých slavnějších kolegů a kolegyň se nesnaží ohromit diváky a posluchače hlasovou ekvilibristikou a bolestnými grimasami, demonstrujícími, jaká je ten zpěv dřina a jak při něm trpí. Zpívá tak, jak by se zpívat mělo – pro radost. A stejně tak jako zpívá i žije – bez skandálů a afér. V řadovém domku v pražských Strašnicích panuje pohoda a láska, ale i humor, který Petru a jejího manžela Jiřího snad nikdy neopouští.


Petra Černocká je rodilá Pražačka, dětství prožila s rodiči a dvěma bratry v hezkém a poměrně velkém bytě, kousek od Strossmayerova náměstí. „A taky blízko bubenečského nádraží, takže jsem každý večer usínala za rachotu posunujících se vagónů,“ upřesňuje Petra a dodává: „Občas se ozval i tlampač, který radil Jardovi, ´ať to šoupne na druhou kolej´. Když jsem se od rodičů odstěhovala docela mi ta noční kulisa scházela.“ Zpěvačka se poměrně brzy vdala a po letech soužití se dvěma staršími bratry se těšila na vlastní pokoj. „Ten se ale nekonal, protože jsme se nastěhovali do malého bytečku v podkroví hodně zchátralé vilky v Radlicích, kterou nám přenechali rodiče mého manžela. V té době to ale bylo velké terno. Už tenkrát jsem se naučila štukovat, tapetovat, lakovat dveře a futra. Baví mě to dodnes.“

Sousedka budoucího prezidenta
O pár let později se manželé přestěhovali do krásného velkého bytu na nábřeží, do domu, kde tehdy bydlel i Václav Havel. „To bylo opravdu nádherné bydlení – několik pokojů, obrovská hala, spousta prostoru a z pracovny jsem měla úplně stejný výhled jako náš budoucí prezident. Každá návštěva ten byt obdivovala, ale já jsem si v něm nikdy nezvykla. Zvlášť po rozvodu, kdy jsem tam zůstala sama s dcerou Bárou, jsem se v něm cítila tak trochu ztracená. Navíc bylo jasné, že v tak velkém bytě a ´strategickém´ domě nás dvě úřady dlouho nenechají, a tak jsem ho raději včas vyměnila za menší byt na Vinohradech,“ říká Petra.

Nemám obchodní talent
Když mi koncem loňského roku vyprávěl moderátor Petr Novotný jak před pětadvaceti lety začal stavět dům v Řeporyjích, zmínil se, že právě Petra Černocká měla být jeho sosusedkou. Proč z toho sešlo? „Víte, Petr byl vždycky velký podnikavec. Tu krásnou parcelu si pořídil v době, kdy to bylo za hubičku, a je pravda, že já jsem byla adept na tu vedlejší. Na rozdíl od něho, já ale nemám na dobré investice a obratné obchody talent. Vlastně i tenhle řadový domek mám jen díky mému bývalému partnerovi. Ten mi těsně po revoluci poradil, abych nečekala až dům na Vinohradech, kde bydlím bude vrácen majiteli a pořídila si něco vlastního. Domeček byl tehdy státní, ale později jsem ho mohla odkoupit, takže teď už je náš. Malý, ale náš,“ pochvaluje si zpěvačka.

Jako na chatě
Řadové domky, kterým se říká „dvouletky“, byly postaveny těsně po válce, a tak novou paní domu zřejmě čekala rekonstrukce nebo alespoň částečné úpravy interiéru. Radila se Petra s architektem? „Kdybych stavěla nový dům, určitě bych služeb architekta využila, ale tady bylo hodně věcí daných, tak jsem tvořila sama. Mám ráda staré věci, které mají svého ducha, takže jsem jen vylepšovala stropy, podlahy, zadaptovala půdu, zrenovovala kuchyň a koupelnu... pořád to tady vypadá tak trochu jako na chatě a to se mi líbí.“

Kouzlo starých časů
To, že má Petra slabost pro starožitnosti, je patrné v celém interiéru. Psací stůl, židle, komoda, zrcadlo v ozdobném rámu, hodiny na stěně … „Dávám přednost klasice, moderní nábytek se mi líbí jen výjimečně. Naštěstí i manžel získal ode mne zálibu ve starých kouscích, takže miluje bazary, kde objevuje věcičky na hraně regulérních starožitností, které mi kupuje třeba k narozeninám. Já mám ale čas od času i silnou potřebu něco vyrobit nebo dotvořit vlastníma rukama. Třeba tuhle starožitnou stojací lampu, ze které zbyla jen kostra, jsem znovu potáhla, očalounila pár židlí, zrestaurovala obraz … Mám ráda předměty, které si můžu dotvořit, prodloužit jim životnost. Zvlášť ty, které mají svou historii, kouzlo starých časů. Naopak s lehkostí se zbavuju věcí, třeba jen pár let starých, ale už nesloužících svému účelu. Občas tak vyhodím i ´poklady´mého muže, o kterých on už ani netuší, že je má (tedy měl), ale sám by se s nimi neuměl rozloučit.“

Za první výplatu pejsek
Nad otázkou – bez čeho si neumíte představit domov – Petra vůbec nepřemýšlí: „Bez lásky, dítěte a zvířat.“ Nic z toho v útulném domečku nechybí, přestože dcera Bára dnes už bydlí ve svém. Domácí mazlíčci ale provázejí zpěvačku celým životem.“Domácnost bez zvířete pro mne není domov. Milovala jsem je odjakživa. Už jako dítě jsem občas – k nelibosti rodičů – přivlekla domů nějakou kočku, kterou jsem odchytla na bubenečeském nádraží. Mým snem ale byl vlastní pejsek, o tom ale rodiče nechtěli ani slyšet. Moje chvíle nastala až když jsem se osamostatnila a dostala první výplatu v Semaforu. Hned jsem si za ní koupila pejska – pudlíka. Po něm nastoupili jezevčíci. První byl Čenda, druhá Lady a teď máme jezevčici Wajdu. A taky dvě kočičky“, vypočítává Petra. Někteří lidé tvrdí, že nemají doma zvíře, protože by na ně neměli čas. Není to jen výmluva? „Chápu, že někdo opravdu nemá čas a možnost několikrát denně venčit pejska. Já bych v tom případě měla alespoň kočku nebo křečka. Domácnosti bez zvířete něco chybí. Milovat zvířata se ale musíte naučit, a někdo prostě jen neměl příležitost zjistit, jak takový domácí přítel obohacuje citovou sféru všech členů rodiny“ říká zpěvačka.


(O tom, že Saxana se vrací se dozvíte v březnovém Byt magazínu.)


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář